Stránka letáku Knihcentrum – str. 13

Tento leták platí do 31. 8. 2022.




Tento leták platí do 31. 8. 2022.

Přepis textu:

Srdečně vás zveme na setkání se spisovatelkou Karin Lednickou,     které se uskuteční ve čtvrtek 23. června 2022 od 17:00     V DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz v Ostravě.     Magwitze ve složce důstojníků SS, odkud     jsem převzala životopisné údaje. Dostat se     k těm materiálům byl poměrně složitý proces,     ale mně zkrátka přišlo důležité, aby pozůstalí     mohli pohlédnout do tváře muže, který vydal     rozkaz k zavraždění nebo deportaci jejich blíz-     kých. A aby se dozvěděli, z jakého prostředí     pocházel, jak bleskovou kariéru u nacistů udě-     lal. Mimochodem, za spáchané zločiny nebyl     Magwitz nikdy odsouzen a zemřel téměř še-     desát let po životickém vraždění.     Nakolik významným zdrojem pro vás byly     materiály Mečislava Boráka?     Nesmírně významným, proto jsem mu ostatně     knihu dedikovala. Mečislav Borák odvedl ob-     divuhodný kus práce a já jsem velmi vděčná     jeho synům, že mi umožnili přístup do archi-     vu svého otce a dali mi svolení k publiková-     ní několika dokumentů a fotografií. Moc mě     mrzí, že jsme se s panem profesorem nestihli     poznat osobně nejen s ohledem na naši     společnou práci, ale i proto, že se mi teď' ozý-     vá spousta jeho přátel a kolegů, a já z jejich     vyprávění poznávám, jak skvělý člověk Míťa     Borák byl.     Zpracováváte témata, kde zachraňujete his-     torické události, aby se za nimi dočista ne-     zavřela brána zapomnění, a prostřednictvím     knih je opět vracíte lidem do povědomí. Máte     v úmyslu v tomto pokračovat i ve svých dal-     ších knihách?     Ano, ještě je přede mnou třetí díl Šikmého     kostela. A troufám si říct, že v něm bude ob-     saženo mnohem více zapomenutých - nebo     spíše úmyslně zastrčených - historických     KNIHCENTRUM.cz | 13     i něco pozitivního - vím o několika skvělých     učitelích, kteří o životických událostech učí,     a tímto každému z nich děkuji. A spolek Životi-     ce sobě taky odvádí velký kus práce.     Je něco, co byste v této knize ráda viděla,     ale nebylo možné to zapracovat třeba z dů-     vodu, že lidé, kterých byste se ráda na něco     zeptala, již nežijí? Kteří by to případně byli     a z čeho byste je vyzpovídala, pokud by byla     ta příležitost?     Toho by bylo! Mám v hlavě spoustu otázek     pro Hildu a Amalii Pawlasovy, Maňku War-     copovou, Florentinu Bujokovou, Emilii Dudo-     vou... a pro spoustu dalších obyvatel vesnice.     A samozřejmě taky pro Henryka Mokrosze,     jenomže ten by se mnou velmi pravděpodob-     ně odmítl mluvit. Je hrozná škoda, že se po-     drobného zpracování životické tragédie někdo     neujal hned po válce. Ovšem tehdy k tomu     nebyla politická vůle, bohužel.     Jak je možné, že až ve vaší knize se objevuje     vůbec poprvé fotografie velitele těšínského     gestapa, kriminálního rady Quida Magwitze?     Jak jste se k ní dostala? V jednom rozhovoru     s vědeckým asistentem Slezského ústavu     ČSAV v Opavě Mečislavem Borákem (kte-     rému jste knihu dedikovala) jsem se dočet-     la, že fotografie Q. Magwitze bohužel není     k dispozici.     Je možné, vlastně s ohledem na tehdejší geo-     politickou situaci velmi pravděpodobné, že     Mečislav Borák neměl v osmdesátých letech     přístup do amerických a německých archivů,     ze kterých jsem teď čerpala já. Našla jsem     tam nejen fotky, ale taky osobní kartu Guida

×

    Sdílení