Stránka letáku Knihcentrum Revue – str. 8

procítěně recituje herec Buchvaldek.     A vlastně jsme se taky smáli vzpomín-     kám na to, že když stát vyrábí víno, je     z toho akorát tak bolehlav. Pivu jsme     zase říkali samoser. Pár let po revolu-     ci jsem s bratrem seděl v hospodě, pili     jsme pivo a najednou jsme si uvědo-     mili, jak dobře chutná. Svoboda prostě     prospívá všemu.     Johana: Samozřejmě tam máme také     kapitolu o normalizačních umělcích.     Řadu lidí například zvedlo ze židle,     když jsem řekla, že Nemocnice na kra-     ji města je opravdu hrozný seriál. Ale     i taková žena za pultem je něco, čemu     se člověk vlastně může zasmát, když     na to přijde.     Obsahuje kniha i něco dalšího než vaše     povídání?     Johana: Ano. Požádali jsme naše kole-     gy a spolupracovníky, aby do knihy také     přispěli, takže za každou kapitolou na-     jde čtenář ještě speciální příběh. Napří-     klad publicista Jan Rejžek vzpomíná na     21. srpen 1968. Teatrolog Vladimír Just     zase napsal velice zajímavou kapitolu     VYPRÁVĚJ MI     O KOMUNISMU     429 Kč, již vyšlo     o osudu herce Miloše Kopeckého, který     nejen že hrál v Nemocnici na kraji měs-     ta, ale také byl tváří ostudného pořadu     zaměřeného proti emigrantům z Česko-     slovenska.     Pavel: Přispěli také naši redakční ko-     legové. Dan Hrubý, autor známých     Pražských příběhů, píše o fenoménu     českých hospod a jejich geniu loci.     Pavel Šmejkal zase o pohraničnících     a střílení na hranicích. Jan Jandourek     popsal, jak se za komunismu studo-     vala teologie. A Karolína Němcová     napsala text, který popisuje smutný     příběh Pavla Wonky. Ten ostatně do-     kazuje, že i v době normalizace umírali     političtí vězni. I na to se tak nějak za-     pomíná. A já sám jsem do knihy dodal     příběh mého otce, který pracoval jako     dělník. Byl to ale člověk, který uměl     šest jazyků.     V deníku FORUM 24 se zabýváte sou-     časnou politickou situací doma i ve     světě. Proč je podle vás důležité mluvit     o minulosti?     Johana: Naše přítomnost je jejím     přímým následkem. Čtyřicet let za-     vřených hranic zanechalo na lidech     obrovské následky. Stejně jako pro-     paganda. A bezpochyby i dnes na vo-     lebních výsledcích vidíme, jak je pro     mnoho lidí důležité, aby se ten hodný     stát o všechno postaral. Pokud něco     takového lidem sugerujete desítky let,     rozhodně nestačí jedna generace, aby-     chom se toho zbavili. A tak to pokaždé     vidíme u voleb.     Pavel: Nesmíme ale zapomínat ani na     další důsledky. Naše města jsou ka-     tastrofálně poznamenaná tím, co tu     komunisté provozovali. Bourání mno-     ha krásných staveb v knize mlu-     8 | KNIHCENTRUM.CZ