Tento leták platí do 31. 5. 2024.
také vychoval nejvíc mistrů reiki, in- struktorů tai či a thajských masérů. V nakladatelství Eminent vyšla před časem moje kniha Tai či - pro začá- tečníky a pokročilé a nedávno i Vnitřní léčivá cesta tělem. Na jednom kurzu jsem byl a viděl, že se tam někdy daří téměř zázraky. Zázraky ne, ale malé zázraky ano. Zejména tehdy, když už má pacient díky vyhřezlé plotýnce termín operace a mně se ho podaří vyléčit bez chirur- gického zákroku. Hodně lidem jsem pomohl od bolestí páteře, kloubů, ře- ším také ekzémy, gynekologické potíže, problémy s trávícím traktem a mnoho dalších věcí. Díky čemu nebo komu ovládáte tako- vé množství léčebných metod? Všechno, čeho jsem dosáhl, mám díky úžasným učitelům. Byla jich řada, z Ruska, Číny, Tibetu nebo z Evropy. Začalo to tím, že v osmadvaceti letech mě holandský mistr Hans Trifild zasvě- til do reiki. Kdy jste začal léčit? Asi ve třech letech, nejdřív broučky, kočičky, pejsky, své malé kamarády i jejich rodiče. V sedmnácti jsem ab- solvoval svůj první kurz sportovní ma- sáže a po letech mi nabídli, abych šel do Moskvy do olympijského výboru. Nabídka to byla lákavá, ale odpověděl jsem, že ji opravdu nemohu přijmout, že mám rodinu, jsem ředitelem vo- roněžského centra netradiční medicí- ny Avicena a pracovně jezdím hlavně do České republiky. Prezident výbo- ru se zamyslel a odpověděl mi větou z Kmotra: „Já vám nabídnu takové podmínky, které nepůjde odmítnout. Budeme vám platit cestovné, výplatu budete mít, jako byste byl naším stá- lým zaměstnancem, a budete k nám jezdit tehdy, kdy se vám to bude ho- dit, jak to skloubíte s ostatní svojí činností." Nakonec jsme se domluvili a já jsem potom řadu let pracoval jako psycholog a masér oddílu synchro- nizovaného plavání v Olympijském výboru naší země. Děvčata jsem léčil nejen chiropraxí, ale dělal jsem jim i psychologa a také jsem měl na sta- rost jejich správné a krásné držení těla mimo vodu. Chiropraxí jsem časem léčil také sportovce z jiných druhů sportu. Většina masérů a chiroprak- tiků, mých kolegů, se bála s takovými lidmi cokoli dělat. Co kdyby se něco stalo třeba současnému nebo budou- címu olympijskému vítězi? A tak větši- nu z nich posílali za mnou. Získali vaši svěřenci za dobu vašeho působení nějakou medaili? Ano, děvčata třeba vyhrála zlatou olym- pijskou medaili na Olympiádě v Sydney v roce 2000. Zprávu o tomto velkém úspěchu mi oznámili právě v době, kdy jsem vedl ozdravný kurz v Čechách. Pochopitelně jsem měl obrovskou ra- dost. Ale to už je dávno. Jak jste se dostal k nám do České republiky? Byl jsem na velkém mezinárodním kongresu extrasenzoriky, který vedl prof. Roman Zolotnický, můj hlavní učitel, tehdejší primář psychiatrického sanatoria v Kyjevě. Na kurzu mě vy- hlásil jako svého nejlepšího žáka a po- kračovatele jeho učení. Všimla si mě paní Larisa Zlatníková, která tu byla KNIHCENTRUM.cz | 13