Stránka letáku CountryLife jaro-léto 2021 – str. 41

Tento leták platí do 30. 9. 2021.


Leták je v kategoriích: Ostatní


Tento leták platí do 30. 9. 2021.

Přepis textu:

odborník kdysi s nadsázkou řekl, že se zde na půdu nahlíží jako dr-     žák na rostliny. K čemu to vede?     říct, že zlepšení se dočkáme až s další generací zemědělců – a to     samozřejmě za předpokladu, že k takovým změnám ve vzdělá-     vání dojde.     TZ: Metody konvenčního zemědělství půdu plošně degradu-     jí. Ta je pak utužená, stlačená těžkými stroji, příliš okyselená,     poškozená erozí. Mapy českého Výzkumného ústavu meliora-     cí a ochrany půdy ukazují, jak velké procento je degradovováno.     Poškození je často tak velké, že snižuje cenu půdy až o polovinu.     Existují mapy půd, které je lepší zatravnit a zalesnit, protože už     se nevyplatí na nich něco pěstovat. Na nejhorších půdách jsou     výnosy až o 70% nižší.     ZKUŠENOSTI Z POLE     LCh: Před šesti lety jste se do ekologického hospodaření sám pustil.     TZ: Zvolil jsem si plodiny, které jsou v ekozemědělství nejtěž-     ší – zeleninu. I proto je v ČR jen velmi málo biozelinářů, až te-     prve za poslední roky se podařilo zvednout objem produkce     natolik, že jsme schopni zásobovat velkoobchody nebo někte-     ré řetězce.     LCh: To je tak závažný problém, že se proti němu jistě podnika-     jí opatření. Půda nám dává obživu, takto bychom doslova pácha-     li sebevraždu.     LCh: Co vám připadalo nejobtížnější?     TZ: Zjistil jsem, že v biu je jednou z nejobtížnějších kořenová     zelenina, například petržel a mrkev, které po vyklíčení rostou     tak pomalu, že je plevel rychle udusí. Takže když mám mluvit     obecně, tak největší starostí ekologického zemědělce je řeše-     ní problému s plevelem (v EZ mu říkáme doprovodné rostliny).     Se škůdci nebo hnojením si dokážeme poradit poměrně dobře,     ale zvládnout přebujelý plevel je těžké. Na ekofarmách např.     v Rakousku, kde hospodaří ekologicky už 40-50 let, to už zvlá-     dají dobře, protože se celé ty roky průběžně starali, aby ple-     vel nenechali vysemenit. Zásoba plevelných semínek v půdě     se tak vyčerpá a těch, co přilítnou vzduchem, není až tolik. My     jsme zatím uprostřed usilovného snažení, a tak máme v poho-     TZ: Stát například dotuje výsadbu větrolamů, které využije ptac-     tvo, nebo krmných pásů pro volně žijící zvířata. Jenže to se děje     kolem polí, na poli samotném konvenční zemědělec nehospo-     daří lépe. Ze strany státu je tato snaha samozřejmě chvályhod-     ná, ale ve výsledku jde spíše jen o kosmetické úpravy. A pak je tu     další problém, totiž že jde o nařízení shora, se kterými se mno-     ho zemědělců neztotožňuje. To klade velké nároky na kontrol-     ní systémy a celý systém se prodražuje, aniž by přinesl význam-     ný efekt.     LCh: Občas se setkávám v názorem, že tím, jak se běžné zeměděl-     ství snaží dělat alespoň nějaké změny k lepšímu, začíná se po-     stupně přibližovat k zemědělství ekologickému. Rozumím správ-     ně, že vy si to nemyslíte?     tovosti mechanické radličky, motyčky, kartáčky a samozřejmě     netkanou textilii.     LCh: Škůdci tedy opravdu nejsou tak velký problém? Co loni to-     TZ: Nemyslím. Určité snahy ze strany státu a ministerstva ze-     mědělství skutečně jsou. Kromě toho, co jsem zmínil, vzniklo     nařízení, které se týká péče o půdu. V ekologickém zemědělství     se praktikuje postup, že se jako předplodina pěstuje například     hrách. Pěstování luštěnin je totiž pro půdu prospěšné, dlouhé     kořeny ji prokypřují a dodávají do ní dusík, zvyšují tak její úrod-     nost. Takže my na začátku března vysejeme hrách, v květnu ho     zaoráme a potom hned můžeme zasadit plodiny náročné na du-     sík, u nás na farmě Country Life třeba melouny nebo dýně ho-     kaido. Konvenční zemědělci takové postupy nepotřebují, pro-     tože spoléhají na umělá hnojiva. Ministerstvo však nařídilo, že     u 20% konvenční půdy se musejí takové postupy používat, aby     lik diskutovaní hraboši?     TZ: Škůdci jsou opravdu menší problém, ale opět je vidět, jak     spolu vše souvisí. Kde je záhon více zarostlý plevelem, nedo-     stanou se např. k hrabošům dravci. Udržovat záhon bez ple-     velů je tedy potřeba i kvůli nim. Dál musíte vytvářet podmín-     ky pro to, aby dravci vaše pole navštěvovali – na farmě Country     Life máme budky a bidýlka pro dravé ptáky, slétávají se nám     sem např. sovy, káňata, poštolky nebo volavky. Tito draví ptá-     ci nám pomáhají a loví hraboše, myši a také zajíce. Máme tu     i kočky.     -     LCh: Sovy mohu potvrdit, při pozdní cestě z práce mi jedna     krásná zahradila cestu, ta totiž vede poblíž farmy. Moc děku-     ji za povídání, budeme v něm pokračovat v dalším čísle našich     Dobrot. Budeme mluvit například o tom, kdy budou biopotravi-     ny dostupnější a co se pro to musí stát.     se půda se nevyčerpávala příliš. Ale to je stále zoufale málo.     LCh: Podle vás jsou tedy snahy kosmetické nebo jinak nedostaču-     jící. Co se musí stát, aby konvenční zemědělec hospodařil skuteč-     ně lépe a ohleduplněji?     TZ: Musí se změnit vzdělávání zemědělců. Principy ekologické-     ho přístupu k půdě a krajině musí být jeho součástí. Dá se tedy     TZ: A já přidám poznatky, jak se nám během sezony na farmě     dařilo. Plány máme docela velké, tak si budeme držet palce.     JARO-LÉTO 2021     | dobroty | 41    

×

    Sdílení